finanční regulace. 03/2026

30/03: EBA – Dohledová schválení změn modelů IRB

• EBA zveřejnila své regulační technické standardy (RTS), které zjednodušují proces schvalování změn modelů založených na interních ratinzích (IRB) ze strany orgánů dohledu, což má významné dopady na banky používající modely IRB i na orgány dohledu. Nová pravidla snižují počet změn modelů klasifikovaných jako „podstatné“, což znamená, že povinné instituce budou čelit méně situacím vyžadujícím předchozí schválení orgánem dohledu a místo toho budou moci provádět mnoho změn prostřednictvím jednoduššího oznamovacího procesu, pokud nedosáhnou nově zdůrazněných kvantitativních prahových hodnot. Tím se přesouvá zátěž pro povinné subjekty z formálních schvalovacích postupů na průběžné dodržování předpisů a interní řízení rizik, což jim umožňuje rychleji zavádět vylepšení a opravy modelů a zároveň zajistit odpovědnost. Zároveň orgány dohledu přijímají přístup více založený na riziku a zaměřují svou kontrolu na skutečně významné změny, jako jsou přepracování modelů, přehodnocení rizikových parametrů nebo zásadní úpravy definic selhání, které i nadále vyžadují plné schválení. Změny také sladí rámec s aktualizovanými obezřetnostními pravidly podle CRR3, odstraní zastaralé přístupy a vyjasní očekávání.

24/03: EBA – Druhá zpráva o posouzení dopadů MREL

• EBA zveřejnila svou druhou zprávu o posouzení dopadů týkající se minimálních požadavků na vlastní zdroje a způsobilé závazky (MREL), z níž vyplývá, že povinné subjekty, zejména banky a subjekty podléhající řešení krize v EU, se tomuto rámci z velké části přizpůsobily tím, že výrazně navýšily své zdroje schopné absorbovat ztráty a aktivně vydávaly způsobilé závazky, aby splnily závazné cíle. Pro tyto povinné instituce a osoby odpovědné za kapitál, treasury a plánování řešení krize znamenají tato pravidla trvalou povinnost udržovat dostatečné rezervy MREL, což se promítlo do trvalé emise a posunu ve strukturách financování, zejména směrem k nástrojům, jako je senior non-preferred debt. Ačkoli rámec zásadně nezměnil obchodní modely, ukládá trvalé povinnosti v oblasti dodržování předpisů, které vyžadují, aby banky řídily kapitálové struktury v souladu s očekáváními ohledně řešitelnosti a regulačními prahovými hodnotami. Větší banky těží z jednoduššího přístupu na velkoobchodní trhy financování a mohou diverzifikovat své nástroje MREL, zatímco menší instituce čelí proporcionálně vyšším nákladům na dodržování předpisů, větší provozní složitosti a omezenějšímu přístupu na trh, přičemž k plnění požadavků se často ve větší míře spoléhají na nerozdělený zisk a základní kapitál.

19/03: EBA – Finální návrh na změnu RTS zkracující lhůtu pro podání žádosti o předchozí povolení ke snížení nástrojů vlastních prostředků a způsobilých závazků

• EBA zveřejnila finální návrh na změnu RTS, který zkracuje lhůtu pro dohledové schválení snížení nástrojů vlastních prostředků a způsobilých závazků, s přímými dopady na banky a osoby odpovědné za správu kapitálu a dodržování předpisů. EBA objasnila, že změny nařízení Komise o vlastních prostředcích a způsobilých závazcích mají za cíl okamžitě snížit regulační zátěž pro povinné subjekty zjednodušením postupů, což znamená, že instituce těží z méně složitých a rychlejších procesů, zatímco osoby odpovědné za dodržování předpisů čelí menšímu počtu administrativních kroků; zároveň v návaznosti na výjimku zavedenou směrnicí (EU) 2024/1174 již subjekty v likvidaci nejsou povinny získat předchozí povolení ke snížení způsobilých závazků, takže související zjednodušený postup byl zrušen, čímž se tato povinnost pro tyto subjekty fakticky zcela odstranila.

05/03: EBA – Harmonizované standardy pro podávání zpráv s cílem posílit dohled nad pobočkami ze třetích zemí a finální pokyny týkající se nástrojů pro kapitálové požadavky na pobočky ze třetích zemí

•          EBA vydala implementační technické standardy (ITS) podle směrnice CRD VI, které zavádějí harmonizované dohledové výkaznictví pro pobočky ze třetích zemí, což má významné důsledky pro pobočky působící v EU. Nová pravidla znamenají, že povinné subjekty musí dodržovat jednotné formáty, definice a frekvenci výkaznictví, čímž se zajistí konzistentní a srovnatelné údaje v celé EU, což zvyšuje standardizaci, ale také vyžaduje úpravy interních systémů a procesů výkaznictví. Zároveň je rámec navržen tak, aby byl přiměřený, takže menší a méně komplexní pobočky čelí mírnějším povinnostem podávání zpráv prostřednictvím základního souboru dat, zatímco větší a komplexnější pobočky musí poskytovat podrobnější doplňkové informace, což zvyšuje jejich pracovní zátěž v oblasti dodržování předpisů. Zavedení dvojího podávání zpráv, které zahrnuje jak údaje na úrovni pobočky, tak informace o mateřské společnosti, rozšiřuje rozsah informací, které musí povinné subjekty shromažďovat a předkládat, což klade na příslušné zaměstnance další odpovědnost za koordinaci dat napříč strukturami skupiny. Pravidla však také usnadňují implementaci odložením začátku podávání zpráv, prodloužením lhůt a zjednodušením šablon, což znamená, že zatímco povinnosti se stávají strukturovanějšími a komplexnějšími, administrativní zátěž je vyvážena větší jasností, předvídatelností a provozní proveditelností. EBA navíc zveřejnila své finální pokyny k nástrojům pro kapitálové požadavky na pobočky ze třetích zemí, v nichž specifikuje, které nástroje lze použít ke splnění kapitálových požadavků na pobočky ze třetích zemí. Povinné subjekty musí zajistit, aby jejich kapitálové vybavení sestávalo pouze ze způsobilých nástrojů vysoké kvality, především z aktiv s nízkým rizikem, jako jsou aktiva vydaná nebo zaručená veřejnými orgány nebo institucemi s rizikovou váhou 0 %, čímž se omezuje škála použitelných nástrojů a vyžadují se úpravy ve složení aktiv. Kromě toho musí povinné subjekty dodržovat přísné provozní podmínky zajišťující, že tyto nástroje jsou plně k dispozici pro okamžité a neomezené použití k absorpci ztrát, zejména v situacích řešení krize nebo likvidace, což zvyšuje odpovědnost příslušných osob za to, aby vždy zajistily právní a provozní dostupnost těchto aktiv.

30/03: EIOPA – Třetí zpráva o uplatňování směrnice o distribuci pojištění

•          EIOPA zveřejnila svou třetí zprávu o uplatňování směrnice o distribuci pojištění (IDD), v níž zdůrazňuje, jak stávající rámec ovlivňuje pojišťovací zprostředkovatele a distributory, a poukazuje na oblasti, kde se mohou regulační očekávání vyvíjet. Zjištění ukazují, že povinné subjekty a osoby působí v podmínkách rostoucích profesních a organizačních požadavků, což přispívá ke konsolidaci trhu a vyšším bariérám vstupu, přičemž zároveň čelí rostoucím očekáváním v přeshraniční činnosti v důsledku rozšířeného pasportu. Pro osoby odpovědné za poradenství a prodej pojistných produktů znamenají tato pravidla pokračující povinnost poskytovat vhodné poradenství a jednat v nejlepším zájmu klienta, avšak zpráva naznačuje, že současné procesy jsou často příliš složité, aniž by přinášely lepší výsledky, což naznačuje pravděpodobný posun směrem ke zjednodušení prodejních postupů. Musí se také přizpůsobit novým výzvám, jako je digitální distribuce a využívání nástrojů umělé inteligence, kde současný rámec postrádá jasnost, což naznačuje budoucí zpřísnění regulace a potřebu silnějšího vnitřního řízení a dohledu nad automatizovaným poradenstvím. Kromě toho zůstávají povinnosti v oblasti dodržování předpisů týkající se preferencí a zveřejňování informací v oblasti udržitelnosti náročné a jsou uplatňovány nejednotně, což vyžaduje lepší znalosti a sladění interních procesů, zatímco pravidla týkající se pobídek nadále vyvíjejí tlak na subjekty, aby řešily střety zájmů a zvyšovaly transparentnost, s možností přísnějších vnitrostátních opatření, jako je zákaz provizí.

25/03: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru

•  Česká vláda připravila návrh zákona, kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru, zavádějící přísnější pravidla ochrany spotřebitele, zejména omezení nadměrně drahých úvěrů a zpřísnění povinností všech poskytovatelů úvěrů, přičemž tímto se vnitrostátní právní předpisy přizpůsobují normám EU. Pro povinné subjekty, tj. všechny úvěrující a zprostředkovatele, mezi něž nyní výslovně patří i poskytovatelé služeb typu „kup teď, zaplať později“ a dokonce i bezúročných úvěrů, je klíčovou změnou to, že musí působit pod plným regulačním dohledem, získat povolení a dodržovat stejná pravidla jako tradiční úvěrující, čímž se výrazně rozšiřuje okruh subjektů podléhajících regulaci. Tyto subjekty musí rovněž dodržovat nově stanovené cenové limity, které zajišťují, že náklady na úvěr nepřekročí úroveň považovanou za přijatelnou podle stávající judikatury, čímž se účinně zakazují nadměrně vysoké úrokové sazby a celkové náklady na úvěr. Současně se posilují jejich povinnosti při posuzování žadatelů o úvěr: namísto zaměření se na formální dodržování předpisů musí skutečně ověřit skutečnou schopnost spotřebitele splácet, přičemž v případě nesplnění této povinnosti jim hrozí závažné důsledky. Úvěry poskytnuté spotřebitelům, kteří zjevně nejsou úvěruschopní, se stávají nevymahatelnými nad rámec splacení jistiny. Kromě toho mají povinné subjekty přísnější povinnosti v oblasti informování, což znamená, že musí předem poskytnout jasné, transparentní a srozumitelné informace o podmínkách úvěru, aby mohli spotřebitelé činit informovaná rozhodnutí.