finanční regulace. 03/2025

·       Rada přijala nové nařízení, jehož cílem je snížit regulační zátěž společností v EU, zejména malých a středních podniků, zjednodušením požadavků na podávání zpráv a upřesněním rozsahu pravidel pro referenční hodnoty. Pro příslušné osoby, subjekty a podniky to znamená, že správci nevýznamných referenčních hodnot v EU budou z působnosti nařízení vyňati, takže do jeho působnosti budou spadat pouze kritické a významné referenční hodnoty. Administrátoři mimo oblast působnosti nařízení se mohou za určitých podmínek dobrovolně rozhodnout pro vstup do jeho působnosti. ESMA bude mít rozšířené dohledové pravomoci, čímž bude zajištěn přísnější dohled nad referenčními hodnotami EU pro přechod na změnu klimatu a referenčními hodnotami sladěnými s Pařížskou dohodou, aby se zabránilo zavádějícím tvrzením o ESG. Kromě toho se na spotové devizové referenční hodnoty bude vztahovat zvláštní režim výjimek. Tyto změny jsou součástí širšího úsilí EU o zjednodušení finančního výkaznictví, snížení administrativní zátěže o 25 % a zachování účinnosti regulace, aniž by byly ohroženy klíčové politické cíle. Nařízení se má začít uplatňovat od 1. ledna 2026, což od podniků vyžaduje, aby odpovídajícím způsobem upravily své procesy dodržování předpisů a vykazování.

·       EBA aktualizovala svou metodiku hodnocení regulačních a dohledových rámců zemí mimo EU a zavedla změny, které mají dopad na příslušné finanční instituce a orgány. Pro povinné osoby, zejména finanční subjekty působící v různých jurisdikcích a regulační orgány usilující o uznání rovnocennosti, je nová metodika v souladu s revidovaným nařízením o kapitálových požadavcích (CRR) a směrnicí o kapitálových požadavcích (CRD). Proces hodnocení je i nadále strukturován na základě dvoustupňového dotazníku, přičemž druhý krok je nyní pro lepší použitelnost zjednodušen. Celý proces byl navíc digitalizován, což umožňuje jurisdikcím mimo EU předkládat odpovědi prostřednictvím zabezpečené online platformy.

·      EBA aktualizovala své implementační technické standardy (ITS) týkající se společného rozhodovacího procesu pro schvalování interních modelů podle nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) a zavedla klíčové změny, které mají dopad na příslušné finanční instituce. Pro povinné osoby, zejména banky a finanční subjekty, které používají interní modely pro regulatorní účely, revidované standardy znamenají, že používání interních modelů pro operační riziko bylo zrušeno, čímž byla vyloučena možnost použití pokročilého přístupu k měření, tzv. Advanced Measurement Approach (AMA). Kromě toho změny odrážejí změny v rámci dohledu a aktualizují odkazy na implementační technické standardy (ITS) a regulační technické standardy (RTS) týkající se kolegií dohledu.

·       ESMA zveřejnila zprávu o vzájemném hodnocení dohledu nad jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) sekuritizacemi, která obsahuje doporučení pro příslušné vnitrostátní orgány (National Competent Authorities), aby zlepšily své rámce dohledu. Pro příslušné osoby, včetně původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek pro speciální účel, to znamená zvýšenou kontrolu a strukturovanější přístup dohledu k zajištění souladu s požadavky STS. ESMA doporučuje příslušným vnitrostátním orgánům, aby přijaly dohled založený na transakcích i subjektech, posílily rámce pro hodnocení rizik a vyčlenily dostatečné zdroje pro účinný dohled nad transakcemi STS. Vzhledem k tomu, že regulační rámec prochází dalším přezkumem, musí být příslušné subjekty i nadále připraveny na vyvíjející se očekávání dohledu a případné úpravy povinností v oblasti dodržování předpisů.

·       ESMA vydala prohlášení, v němž objasňuje, jak se bude postupovat v případě selhání vypořádání v rámci sankčního mechanismu CSDR, a to v návaznosti na závažný incident, který postihl služby TARGET v únoru 2025. Pro příslušné osoby, zejména centrální depozitáře cenných papírů (CDCP) a účastníky trhu, to znamená, že vnitrostátní příslušné orgány neočekávají, že CDCP uplatní peněžní sankce za neúspěšné vypořádání ve dnech 27. a 28. února 2025, protože tato selhání byla způsobena selháním infrastruktury mimo kontrolu účastníků. To je v souladu se stávajícími pokyny CSDR, které uvádějí, že sankce by neměly být uplatňovány, pokud k narušení vypořádání dojde v důsledku vnějších faktorů, které nesouvisejí se zúčastněnými stranami. Toto objasnění poskytuje účastníkům trhu jistotu a posiluje zásadu, že sankce by měly být ukládány pouze v případech, kdy selhání vypořádání lze přičíst zúčastněným stranám.

·       Vláda v současné době připravuje novelu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, která transponuje směrnici (EU) 2023/2225 a zavádí významné změny pro povinné osoby, jako jsou poskytovatelé a zprostředkovatelé úvěrů. Posiluje požadavky na oprávnění a zavádí přísnější pravidla pro interakce se spotřebiteli, aby byla zajištěna transparentnost a spravedlivé zacházení. Povinné osoby musí provádět důkladnější posouzení úvěruschopnosti, aby se zabránilo nezodpovědnému poskytování úvěrů. Rozšiřují se informační povinnosti, které vyžadují jasnější a komplexnější poskytování informací před smluvním vztahem i v jeho průběhu, aby se podpořilo informované rozhodování spotřebitelů. Zpřísňuje se regulace úvěrových produktů a posilují se práva spotřebitelů, včetně silnějších práv na odstoupení od smlouvy. Kromě toho novela zavádí přísnější cenové limity pro úvěry a zavádí přísnější pravidla pro vymáhání pohledávek s cílem zabránit zneužívajícím praktikám při vymáhání. Vzhledem k tomu, že směrnice musí být transponována a zákon musí nabýt účinnosti 20. listopadu 2026, musí povinné osoby přizpůsobit své procesy a rámce pro dodržování předpisů tak, aby byly v souladu s novými regulačními požadavky.

·       Vláda schválila a zaslala parlamentu návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z jiných než členských států, úpravou některých přestupků a v souvislosti s posílením pravomocí orgánu dohledu a jeho nezávislosti, který přináší významné změny pro povinné osoby, zejména v oblasti regulace poboček zahraničních bank z nečlenských států, pravomocí dohledu a správního trestání. Návrh zákona transponuje CRD VI a slaďuje se s CRR III, čímž dále implementuje Basel III s cílem posílit odolnost evropského bankovního sektoru. Pro povinné osoby to znamená přísnější regulatorní požadavky, zejména pokud jde o přístup poboček ze třetích zemí na trh, zvýšený dohled nad převody aktiv, akvizicemi, fúzemi a řízením kapitálu, jakož i zavedení nových kapitálových požadavků, včetně minimálních výstupních prahů. Kromě toho jsou zpřísněny povinnosti související s ESG riziky spolu s přísnějšími pravidly správy a řízení společností, včetně přísnějšího hodnocení vedení a držitelů klíčových funkcí. Rozšíření dohledových pravomocí a zpřísnění správních sankcí bude vyžadovat, aby povinné osoby přehodnotily své strategie dodržování předpisů a přizpůsobily je posílenému regulačnímu rámci.