finanční regulace. 06/2025

·       EFAMA zveřejnila nová doporučení pro revizi SFDR, dle kterého by zveřejňování informací o udržitelnosti mělo být pro investory přívětivější, praktičtější a v souladu s podnikovým výkaznictvím podle CSDR. EFAMA vyzývá k jasnému rozdělení produktů do kategorií udržitelnosti, přechodného období nebo sběru ESG, přičemž každá z nich by vyžadovala zveřejnění informací na míru na základě měřitelných výsledků udržitelnosti a závazných investičních závazků. Vykazování SFDR musí vycházet ze skutečných údajů společnosti dle CSRD, což zajistí konzistentnost a omezí zmatky. Povinnosti zveřejňování by měly zůstat jednoduché a přiměřené, bez dalších požadavků nad rámec stávající základní transparentnosti pro produkty, které nejsou udržitelné. Doporučení rovněž zdůrazňují zefektivnění vykazování na úrovni subjektů v rámci SFDR, CSRD a MiFID / IDD, aby se zabránilo duplicitám a minimalizovaly se náklady na dodržování předpisů. Celkově lze říci, že spíše, než o úplné přepracování se pokyny zasazují o cílené zdokonalení stávajícího rámce s cílem zvýšit srozumitelnost pro investory, podpořit inovace a zachovat regulační stabilitu, aniž by došlo ke zbytečnému narušení činnosti povinných subjektů.

ESMA zveřejnila nebo aktualizovala následující Q&As:

• Nařízení o prospektu
  • Historické finanční informace (2454)
•  MiCA
  • Dohody o úschově při výkonu práv spojených s kryptoaktivy (2290)
  • Směšování kryptoaktiv klientů s kryptoaktivy jiných subjektů skupiny při výkonu funkce uschovatele (2578)
  • Model sdílené knihy příkazů (2579)

• SKIPCP
  • Aktualizace oznamovacích dopisů pro přeshraniční uvádění SKIPCP na trh (2575)

·      Evropská komise navrhuje cílené reformy rámce EU pro sekuritizaci s cílem zlepšit efektivitu trhu, podpořit ekologické investice, posílit koordinaci dohledu a zajistit obezřetnější zacházení s bankami a pojišťovnami s ohledem na rizika. V oblasti dohledu se sekuritizační výbor společného výboru (Joint Committee’s Securitisation Committee) znovu zaměří na otázky dohledu, přičemž EBA převezme vedoucí úlohu a bude zajišťovat sekretariát. Cílem je zlepšit koordinaci, zajistit sbližování dohledu a zjednodušit spolupráci mezi orgány. Členové budou vybráni na základě příslušných odborných znalostí a výbor bude pracovat na zavedení společných postupů dohledu. U STS (Simple, Transparent and Standardised) sekuritizací návrh zmírňuje požadavek homogenity: skupina bude považována za homogenní, pokud alespoň 70 % expozic tvoří úvěry malých a středních podniků (SMEs), což usnadní přeshraniční sekuritizace SMEs. Rámec rovněž umožní pojišťovnám a zajišťovnám snadněji se účastnit syntetických STS sekuritizací, pokud splňují přísné obezřetnostní standardy. Technické úpravy zjednoduší dodržování předpisů, aniž by se měnila základní pravidla. Pokud jde o kapitálové požadavky, návrhy zvyšují citlivost rámce na rizika. Sekuritizace s nižším rizikem, zejména nadřízené tranše v robustních strukturách, budou čelit sníženým kapitálovým požadavkům. Rámec pro převod významného rizika (SRT) bude rovněž vyjasněn, aby se zajistilo jeho konzistentní uplatňování ve všech členských státech. Tyto změny zůstávají v souladu s Basel III a zároveň se přizpůsobují potřebám trhu EU. Na podporu likvidity trhu budou sekuritizace více způsobilé pro zahrnutí do likviditních rezerv bank podle pravidel pro ukazatel likviditního krytí (LCR). A konečně, nadcházející změny nařízení v přenesené pravomoci ke směrnici Solventnost II, sníží kapitálové požadavky na nadřízené tranše v STS sekuritizacích i jiných sekuritizacích, čímž se zacházení s nadřízenými tranšemi STS více přiblíží krytým a podnikovým dluhopisům. Tím se sekuritizace stane pro pojistitele atraktivnější a zároveň budou zachovány silné obezřetnostní záruky. Nové Q&As jsou k dispozici zde.

·      ESMA zveřejnila soubor nezávazných zásad pro dohled nad riziky třetích stran, jejichž cílem je posílit celoevropský přístup k dohledu nad outsourcingem, delegováním a dalšími ujednáními o službách třetích stran, které využívají podniky na trzích s cennými papíry. Pro povinné osoby a subjekty to znamená, že se musí připravit na přísnější kontrolu ze strany orgánů dohledu, pokud jde o způsob, jakým identifikují, posuzují a řídí rizika spojená se službami třetích stran, zejména ta, která jsou považována za kritická pro jejich činnost. Tyto zásady sice nezavádějí nové právní povinnosti, ale slouží jako měřítko pro dohled a objasňují očekávání v oblastech, kde jsou stávající pravidla roztříštěná. Zásady se vztahují na všechna ujednání s třetími stranami bez ohledu na umístění poskytovatele nebo jeho příslušnost ke skupině a zdůrazňují přiměřený přístup založený na riziku. Subjekty proto musí zajistit, aby jejich rámce pro outsourcing, zejména pro kritické služby, byly robustní, dobře zdokumentované a transparentní pro orgány dohledu. Ačkoli rizika související s informačními a komunikačními technologiemi třetích stran jsou zahrnuta v nařízení DORA a zde jsou vyloučena, zásady ESMA jsou v zájmu zajištění konzistentnosti sladěny s nařízením DORA.

·       ESMA zveřejnila závěrečné zprávy (Závěrečná zpráva o nařízení o prospektu a Závěrečná zpráva o občanskoprávní odpovědnosti za prospekt) s radami a doporučeními zaměřenými na zjednodušení a zlepšení rámce EU pro prospekty s cílem snížit regulační zátěž a usnadnit činnost na kapitálovém trhu. Pro povinné osoby a subjekty nová pravidla znamenají jasnější pokyny týkající se obsahu, formátu a procesu schvalování prospektů, včetně konkrétních návrhů pro zveřejňování informací týkajících se nekapitálových cenných papírů s prvky ESG. Povinné subjekty budou také muset splnit aktualizované požadavky na vykazování údajů sladěné s nedávnými legislativními změnami, jako je Listing Act a implementace ESAP. Pokud jde o občanskoprávní odpovědnost za prospekt, ze zjištění ESMA vyplývá, že současný režim je obecně dobře vyvážený a nejsou navrhovány žádné okamžité reformy, ale Evropská komise bude tuto otázku dále přezkoumávat. Celkově by povinné subjekty měly očekávat větší srozumitelnost a některé procesní aktualizace při přípravě prospektu a podávání zpráv, což pomůže zefektivnit získávání kapitálu při zachování ochrany investorů.

·      EBA zveřejnila nová pravidla týkající se kapitálových požadavků k operačnímu riziku a souvisejícího vykazování v oblasti dohledu (Regulační technické standardy (RTS) týkající se výpočtu a úprav ukazatele obchodního rizika (BI) a Implementační technické standardy (ITS) o vykazování operačního rizika), která významně ovlivní povinné banky a finanční instituce tím, že poskytnou jasnější a podrobnější pokyny k tomu, jak vypočítávat a vykazovat operační riziko. Finanční instituce se budou muset řídit aktualizovanými metodami výpočtu obchodního ukazatele (BI), který je klíčový pro stanovení kapitálu k operačnímu riziku, včetně zpřesněných složek sladěných se současnými účetními standardy a jasnějších pravidel, jak při výpočtech postupovat při fúzích, akvizicích a prodeji. Vykazování se stane standardizovanějším a efektivnějším díky aktualizovaným mapováním na šablony FINREP, což sníží administrativní zátěž a zajistí konzistentní předkládání údajů. Kromě toho budou muset finanční instituce ve svých výkazech pro účely dohledu poskytovat podrobnější údaje o operačním riziku, což orgánům umožní lépe posoudit plnění kapitálových požadavků. 

·       Dohoda Rady o nových pravidlech platebních služeb představuje významnou aktualizaci regulačního rámce EU, která má důležité důsledky pro povinné osoby a subjekty, jako jsou poskytovatelé platebních služeb, banky a fintech společnosti. Cílem těchto nových pravidel (návrh nařízení a návrh směrnice) je posílit prevenci podvodů, zvýšit ochranu spotřebitelů a zvýšit transparentnost poplatků. Povinné subjekty budou nyní muset sdílet informace související s podvody, zavést systémy, které před provedením převodů ověří, zda se čísla IBAN shodují s názvy účtů, a zajistit, aby jejich postupy byly v souladu se standardy EU pro ochranu údajů. Nařízení rovněž rozšiřuje rozsah povinností v oblasti boje proti podvodům tak, aby zahrnovaly služby elektronické komunikace, jako jsou internetové platformy a platformy pro zasílání zpráv. Pro poskytovatele platebních služeb to znamená vyšší standardy dodržování předpisů a větší odpovědnost při ochraně spotřebitelských transakcí. Musí také předem zveřejňovat všechny poplatky související s bankomaty a směnnými kurzy a poskytovat jasnější informace o poplatcích za schémata platebních karet, čímž zajistí větší transparentnost. Pravidla zároveň podporují inovace tím, že regulovaným poskytovatelům třetích stran umožňují lepší přístup k potřebným údajům o bankovních účtech, což jim umožňuje nabízet modernější a uživatelsky přívětivější služby. Tento přístup však bude vyvážen dodatečnými ochrannými opatřeními na ochranu údajů a zájmů spotřebitelů.

·       Česká národní banka (ČNB) zavedla rozsáhlý deregulační balíček zaměřený na snížení byrokracie a zmírnění administrativní zátěže povinných osob a subjektů působících na finančním trhu. Tato reforma zahrnuje zrušení desítek zbytečných nebo nadbytečných regulatorních požadavků v 19 vyhláškách, z nichž mnohé pramenily z tzv. goldplatingu, kdy národní pravidla překračovala rozsah legislativy EU, aniž by přinášela proporcionální výhody. Finanční instituce již nebudou muset předkládat různé výkazy a prohlášení, které ČNB může získat z jiných zdrojů nebo které postrádají skutečnou regulační hodnotu. Příkladem může být odstranění výkazů o úvěrové koncentraci a rozdělení zisku pro banky, odstranění požadavků na řízení rizik a zveřejňování informací na národní úrovni, které jsou nyní upraveny pravidly EU nebo standardy IFRS, a zjednodušení vykazovacích povinností pro subjekty distribuující celoevropské osobní penzijní produkty (PEPP). Kromě toho budou některé licenční dokumenty, jako například prohlášení o způsobilosti k právním jednáním, vyžadovány pouze v případě, že informace nelze ověřit prostřednictvím veřejných rejstříků a registrů.

·       Vláda nyní projednává Návrh vyhlášky, který reaguje na Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z jiných než členských států, úpravou některých přestupků a v souvislosti s posílením pravomocí orgánu dohledu a jeho nezávislosti. Zákon implementuje směrnici (EU) 2024/1619 a v současné době je v legislativním procesu.

·      Vláda v současné době projednává novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Novela zejména transponuje směrnici (EU) 2024/927 Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice 2011/61/EU a 2009/65/ES, pokud jde o pověření, řízení rizika likvidity, podávání zpráv pro účely dohledu, poskytování depozitářských služeb a služeb úschovy a poskytování úvěrů alternativními investičními fondy. Kromě toho se navrhují změny, které mají řešit nedostatky ve stávajících právních předpisech zjištěné v praxi a odstranit zbytečnou administrativní zátěž.