finanční regulace. 06/2026

·       EBA zveřejnila své finální implementační technické standardy (ITS) v rámci 3. pilíře týkající se rizik ESG, equity expozic a expozic vůči stínovému bankovnictví, čímž dokončila druhou vlnu standardů pro zveřejňování informací podle CRR3. Tyto ITS finalizují kvantitativní a kvalitativní šablony pro zveřejňování informací týkající se klimatické transformace a fyzických rizik, biologické rozmanitosti a sociálních rizik, expozic bank vůči equity v rámci trvalého částečného použití CRR3 a přeshraničních expozic vůči stínovému bankovnictví. Šablony zahrnují povinnou analýzu citlivosti na rizika ESG a aktualizované členění GAR / BTAR. Uplatnění se vztahuje na referenční data pro zveřejňování, která připadají na 31. prosince 2026 nebo později; velké banky musí zveřejňovat údaje každoročně a malé nekomlexní banky jednou za dva roky. Bankovní skupiny ze střední a východní Evropy by se měly koordinovat s mateřskými skupinami ohledně zvýšeného sběru dat a zohlednit nové šablony při plánování zprávy 3. pilíře pro rok 2027 a při modelových simulacích na konci roku 2026.

·       Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu (ECON) přijal svůj vyjednávací mandát k balíčku o digitálním euru / jednotné měně, čímž se ve druhé polovině roku 2026 zahájí trialogy s Radou. ECON podpořil digitální euro s přísnými limity držení, funkčností v režimu offline, povinným základním používáním bez poplatků pro spotřebitele, zárukami ochrany soukromí a jasnými pravidly pro distribuci v soukromém sektoru prostřednictvím bank a dalších poskytovatelů platebních služeb. Mandát se vztahuje na nařízení o digitálním euru, nařízení o zákonném platidle a nařízení o hotovostních eurech. Trojstranná jednání se zaměří na ekonomiku distribuce, odměny v soukromém sektoru a zacházení se zprostředkovateli. Banky ze střední a východní Evropy v eurozóně by již měly plánovat distribuční role, integraci IT a nabídky pro zákazníky; banky ze střední a východní Evropy mimo eurozónu by měly sledovat dopady na elektronické peněženky a korespondenční bankovnictví.

·       Rada EU formálně schválila balíček strategie pro retailové investice, čímž uzavřela měsíce trvající trialogy a stanovila jasný postup pro provedení změn směrnic MiFID II, IDD, PRIIPs, SKIPCP a AIFMD do vnitrostátního práva. Balíček zpřísňuje rámec pro efektivní vynakládání prostředků, zavádí na referenčních hodnotách založené dohledové testy nákladů a výkonnosti retailových investičních produktů, zpřísňuje pravidla pro pobídky v případě prodeje bez poradenství a posiluje požadavky na marketingovou komunikaci a zveřejňování informací. Konečné znění zachovává členským státům možnost povolit provize při prodeji s poradenstvím, avšak s posílenými zárukami kvality služeb a jednání v nejlepším zájmu klienta. Členské státy musí směrnice provést do 18 měsíců; ESMA a EIOPA již připravují opatření úrovně 2. Banky, pojišťovny, distributoři a správci fondů ve střední a východní Evropě by měli již nyní zahájit analýzy mezer, zejména v oblasti srovnávání nákladů, dokumentace pobídek a procesů dohledu nad produkty podle směrnic IDD a MiFID.

·       Evropské orgány dohledu (ESAs) zveřejnily svou první výroční zprávu o incidentech v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) v rámci nařízení DORA, která shrnuje údaje o incidentech ve finančním sektoru za celý rok v rámci celé EU. Zpráva Společného výboru analyzuje 3 383 závažných incidentů souvisejících s ICT, které podle nařízení DORA nahlásily banky, investiční společnosti, pojišťovny, centrální protistrany (CCP) a centrální depozitáře cenných papírů (CSD) v období od 17. ledna 2025 do 31. prosince 2025, přičemž přibližně jedna třetina z nich měla přeshraniční dopady. Mezi běžné příčiny patřily selhání softwaru, chyby v konfiguraci a kybernetické incidenty; v nezanedbatelné části případů doba obnovy výrazně překročila prahové hodnoty stanovené nařízením DORA. ESAs signalizují posílený dohled nad riziky spojenými s externími dodavateli ICT, testovacími programy a klasifikací incidentů. Dceřiné společnosti skupin z EU se sídlem ve střední a východní Evropě – a společnosti se sídlem v dané zemi – by měly před ročním cyklem podávání zpráv v roce 2026 provést srovnávací analýzu svých postupů pro klasifikaci incidentů a podávání zpráv.

·       Evropská komise přijala nařízení v přenesené pravomoci týkající se FRTB / tržního rizika, kterým se prodlužuje platnost výjimky z minimální výstupní hodnoty a tržního rizika podle Basel III pro banky v EU do roku 2029. Tento delegovaný akt odkládá plné uplatnění nového rámce Fundamental Review of the Trading Book (FRTB) o další rok, tedy do roku 2027, a upravuje přechod na minimální výstupní hodnotu podle CRR3 tak, aby si banky v EU zachovaly konkurenceschopný režim pro tržní riziko do doby konečného zavedení v USA a ve Velké Británii. Balíček rovněž upřesňuje zacházení s určitými expozicemi vůči equity, sekuritizacím a expozicím vyhodnocovaným pomocí interních modelů. Opatření podléhá tříměsíční lhůtě pro vznesení námitek ze strany Evropského parlamentu a Rady. Bankovní skupiny ze střední a východní Evropy s významnými obchodními operacemi, zejména dceřiné společnosti globálních systémově významných institucí (G-SII) z EU, by měly zohlednit revidovaný časový harmonogram při předkládání zpráv ICAAP pro rok 2027 a při plánování změn modelů v rámci pilíře 1.

·       ČNB zvýšila proticyklickou kapitálovou rezervu na 1,5 % opatřením I/2026 ze dne 4. června 2026, s účinností od 5. června 2026 a závazným pro výpočty kombinované rezervy od 1. července 2027. Zvýšení o 25 bazických bodů odráží silný růst úvěrů, meziroční nárůst cen rezidenčních nemovitostí o přibližně 10 % a zvýšené cyklické riziko. ČNB naznačila připravenost k dalším úpravám, pokud se dynamika úvěrů nezpomalí. České banky by měly aktualizovat modely kapitálového plánování a MREL žebříčky; pro banky s expozicemi v České republice podle článku 137 směrnice CRD platí zásada vzájemnosti. Toto opatření přichází souběžně s prvním zvýšením 2týdenní repo sazby v tomto cyklu ze strany ČNB (na 3,75 % dne 18. června).